(De)motivace učitelů
stát se řediteli

než jaký si mnozí učitelé zvolili, tedy učení a kontakt s dětmi. Tato bariéra může být částečně zmírněna potlačením činností spojených s administrativní správou školy a vyhrazením prostoru přímo pro výuku. Tento krok se obtížně realizuje na menších školách s nízkým počtem zaměstnanců, ale na větších školách je možné některé administrativní úkoly delegovat. Zásadní dopad by nicméně mělo především systémové odbřemenění ředitelů od jejich administrativní zátěže. Odstranění části činností v oblasti administrativy by také vytvořilo ředitelům prostor pro pedagogické vedení školy – tedy pro práci se sborovnou a celkové zvyšování kvality výuky a jejích dopadů na děti u všech učitelek a učitelů ve škole.

politicky vyhovující kandidát, tj. o výsledku rozhodují místní politické vazby. Častěji si to myslí právě ti učitelé, kteří se už v minulosti zúčastnili konkurzu na funkci ředitele. Dále jim vadí nejasný smysl rekonkurzů, tj. zda má zřizovatel v plánu současného ředitele skutečně vyměnit, anebo se jedná pouze o formalitu. V tom případě nemá pro další kandidáty smysl se o funkci ucházet.

Tyto obavy reflektují skutečnost, že v ČR chybí kariérní systém, který by ředitelům po skončení funkčního období dával další profesní perspektivu. Profesní perspektiva může mít například podobu pozice mentora, metodika, kouče, školení a vedení dalších ředitelů v rámci místní školské správy, ale také ve státní správě apod. Tyto možnosti vycházejí, mimo jiné, z dobré zahraniční praxe. Namísto toho se ředitelé a ředitelky vrací do pozice učitelů, často mezi své bývalé podřízené.

• Funkci zvažuje 37 % žen vs. 64 % mužů.
• Téměř všechny zkoumané bariéry vnímají ženy jako větší překážku než muži. Platí také, že ženám někdo funkci nabízí výrazně méně často než mužům. To hraje důležitou roli, protože výzkum ukazuje, že mnohem častěji o funkci přemýšleli ti, kterým někdo z pedagogického sboru nebo vedení tuto pozici nabídl – 72 % vs. 36 %.
• Školství je navíc výrazně feminizovanou profesí; ženy tvoří 80 % osob zaměstnaných v regionálním školství na učitelské pozici, na 1. stupni ZŠ je podíl žen dokonce 94 % a na 2. stupni ZŠ 76 % (viz data Informačního systému o platech Ministerstva financí).
• Pokud by se podařilo odstranit bariéry, které právě ženám stojí v cestě k ředitelské pozici, otevřeli bychom dveře do ředitelen mimořádně významnému počtu potenciálních kandidátek.

• potenciální uchazeči ještě častěji obavy z vysokého pracovního nasazení a časových nároků: jako zásadní problém to vidí 20 % učitelů, zatímco na velkých školách 9 %.
• Uchazeči a uchazečky zde vnímají jako větší bariéru také nutnost se zorientovat v různých odvětvích (28 % vs. 15 % na velkých školách) pro zvládnutí všech činností spojených s ředitelskou funkcí.
• Také mají častěji obavu, že by byli na vše sami.
• To vše odpovídá reálné situaci těchto škol, které nejčastěji zřizují malí zřizovatelé, kteří nemají kapacitu pro podporu v administrativní správě škol (PAQ, 2024).

• Výzkum ukázal, že téměř 3/4 zástupců splňují definici kvalitního učitele.
• Umí dobře profesně spolupracovat, mají zkušenost s vedením dospělých lidí, a tedy leadershipem, a za kvalitní lze označit jejich přístup k žákům a učení: umí pojmenovat vzdělávací cíle své výuky, využívat chyby žáků k dalšímu učení atd.
• V minulosti se však do konkurzu přihlásila jen 1/3 z nich, ačkoliv to zvažovalo 68 % a 3/4 to někdo ze sboru nebo vedení nabídl. Zástupci mají častěji obavy z netransparentnosti konkurzů a ze spolupráce se zřizovatelem (starostou, vedením obce, místními politiky).
• Po odstranění klíčových bariér by se v budoucnu do konkurzu přihlásilo 46 % zástupců, bez odstranění bariér pouze 31 %