Každý týden navíc, kdy novela není schválená, dostává školský terén do větší nejistoty ohledně budoucnosti, říká Kateřina Konrádová pro Rádio Prostor

22. dubna 2025, Rádio Prostor

Školy, odborníci i neziskové organizace apelují na poslance, aby konečně schválili dlouho očekávanou novelu školského zákona. Ta má přinést řadu změn, od podpory školních psychologů až po spravedlivější financování.

Ve vysílání Rádia Prostor vítám analytičku vzdělávací politiky z organizace Učitel naživo, paní Kateřinu Konrádovou. 

Proč je podle vás tak důležité, aby novela školského zákona prošla co nejdříve? 

Novela školského zákona přináší více než tři desítky změn a tyto úpravy představují velmi zásadní posun směrem ke kvalitnějšímu vzdělávání, ať už jde o posílení wellbeingu ve školách nebo o spravedlivější financování až po lepší přípravu budoucích učitelů nebo cílenou pomoc dětem, které čelí nerovnostem a překážkám přístupu ke vzdělávání. A řada těchto změn má být účinná právě už od ledna roku 2026. Například financování podpůrných profesí po skončení evropských dotací anebo systémová podpora provázejících učitelů po skončení pilotního ověřování. A každý týden odkladu schválení novely tak ohrožuje možnou včasnou realizaci těchto opatření a taky zvyšuje pravděpodobnost, že školy nakonec zůstanou bez té podpory, kterou novela nabízí. A samozřejmě každý týden navíc, kdy novela není schválená, tak taky dostává školský terén do větší a větší nejistoty ohledně jejich budoucnosti.

Proč je 7. květen podle vás nejzazší termín pro dokončení třetího čtení? Co by se mohlo stát, pokud by se to nestihlo? 

S ohledem na harmonogram Parlamentu je potřeba dokončit zákon ve třetím čtení ve Sněmovně a následně ho schválit v Senátu, který na to má 30 dní. A úplně nakonec by tato novela zákona šla na podpis prezidentovi. Proto my apelujeme na ten 7. květen, který je nejbližším možným termínem pro jednání. Vidíme ho jako nejzazší v tom, aby i Senát měl dostatek času a stihl legislativu projednat do léta, tedy ideálně do konce června. A stále věříme, že tak to bude, protože politici jak STAN tak SPOLU tvrdí, že tato novela je pro ně prioritou a věřím, že ji zvládnou včas projednat. 

To znamená, že pokud by se to stihlo projednat, od září už to může fungovat to nastavení? 

Určitě a zároveň, jak jsem říkala v úvodu, čím déle se projedná, tím později školy budou vědět, že opravdu ty změny platí a budou mít o to méně času se na ně připravit. Takže i proto my apelujeme na to nejvčasnější schválení, proto, aby školy měly co největší čas na přípravu na dané změny. 

V čem podle vás selhává komunikace mezi politiky a odbornou veřejností? 

Řekla bych, že ta komunikace není úplně ideální, co se týče politiků a zejména školského terénu a to jednak v tom, že jak jsem říkala v úvodu, tak novela školského zákona přináší velké množství změn. Velká část těchto změn byla do této novely přidána taky v rámci druhého čtení v rámci pozměňovacích návrhů a samozřejmě celý školský terén, ať už jde o 150 tisíc učitelů, 10 tisíc ředitelů, o všechny školy, tak jsou vlastně ve značné nejistotě, s jakými podmínkami a s jakými pozicemi od září mohou počítat a nemohou. Ten termín se opravdu velmi blíží, proto by bylo potřeba jednak novelu projednat včas a jednak i ten daný postup s terénem dobře komunikovat, aby školy věděly, na co se mají připravit a měly na to dostatek času. 

Hodně se mluví o financování nepedagogických pracovníků. Proč je to tak citlivé téma a koho se změny nejvíce dotknou? 

Máte pravdu, že zejména téma financování nepedagogických pracovníků je jedno z hlavních témat, o kterém se v souvislosti s novelou školského zákona mluví, což je trochu škoda, protože ta novela přináší velké množství dalších změn. Jak jsem říkala v úvodu, je jich více než tři desítky, mezi nimi zejména ukotvení pozic psychologů, sociálních pedagogů, speciálních pedagogů nebo systémová podpora provázejících učitelů.

Ale nicméně když se vrátím k financování nepedagogických pracovníků, tak je pravda, že to je relativně zásadní změna, která se týká všech deseti tisíc škol, protože by znamenala to, že již nepedagogičtí pracovníci, jako jsou například školníci, kuchařky a další,  by nebyli financováni ze strany státu, ale ze strany zřizovatelů, tedy obcí a krajů. Proto je to poměrně velká zásadní strukturální změna. 

Je to podle vás velká nejistota pro školy a pracovníky, ta situace, ve které teď se nacházejí? 

Naše organizace i další to vnímají jako velkou nejistotu, samozřejmě tato ne úplně ideální komunikace a pozdní projednání novely vůbec nepřispívá ani důvěře školského terénu směrem k politikům a směrem k ministerstvu. A proto znovu bych na závěr ráda řekla, že budeme moc rádi, když bude novela projednána co nejdříve. Ať školský terén má opravdu co nejdřív informace o tom, jaké změny mohou čekat od září a potom dále od toho ledna a jak budou podpořeny pozice, které jsou v novele školského zákona navrženy. 

Tolik analytička vzdělávací politiky Kateřina Konrádová. 

Jedná se o přepis rozhovoru na Rádio Prostor ze dne 22. dubna 2025